Prvníturné

Dej, abych z cesty nesešel. Někdy trnitá je a bodá, ani na krok nevidím. Dej, aby zlatý sen mi nevzal směr. Tak snadno nám oči lepí, abych uměl nechat jít. Teď už vím, tmy se vůlí nezbavím. Můžu jít dál a třeba zmizí kam Slunce svítí. Dej, ať rozpoznám svá selhání a pevně stojím tam kde věřím. Vím, že nejsem sám. Jak málo ke štěstí stačí, nejde jen stát a hájit svůj stín. Nic nekončí, můžem začít. Znovu to vzít a prostě jít. Dej, abych se v Tobě uviděl. Na zemi nohama stál i když to bolí, byl pevný ve snění. Dej, abych odpustit uměl. Příběh každý tu má, třeba se topí. Jen ty to nevidíš. Teď už vím, tmy se jen tak nezbavím. Můžu jít s ní a třeba zmizí, kam slunce svítí. Dej, ať rozpoznám svá selhání a pevně stojím tam, za to co věřím. Vím že nejsem sám Jak málo ke štěstí stačí, nejde jen stát a hájit svůj stín. Nic nekončí, můžem začít. Znovu to vzít a prostě jít. Znovu to vzít a prostě, a prostě, a prostě jít. Kam slunce svítí. Hallelujah, půjdu tam. Já půjdu tam. Hallelujah, kam Slunce svítí.

Zbraně, dolary, jachty, všechno bude, jak chceš ty. V dálce tam někde za zdí kluci po sobě střílí. Co je pro tebe nářek, když lítáš v bomba káře. Ne, ne, nebude zvláštní, kdyby si se chtěl prostě jenom v klidu vybrečet. Co necháš? Budem si mít kde hrát? Mám pár mini otázek, trochu skládám si tu obrázek. Je hrát Monopoly nutný? Jsou fakt prachy tak chutný? Místo stromů pojďme se sázet, co Země vydržet dokáže. Ne, ne, nebude zvláštní, kdyby si se chtěl prostě jenom v klidu vybrečet. Co necháš dětem svým? To, co tak svítí, si do hrobu nesmíš vzít. Co předáš? Budem si mít kde hrát? Zbraně, dolary, jachty, všechno bude, jak chceš ty. V dálce tam někde za zdí tvoje svědomí dál spí. A kdo je tu vlastně král? Na písku hrát si nepřestal. Ne, ne, nebude zvláštní, kdyby si se chtěl prostě jenom v klidu… Co předáš dětem svým? To, co tak svítí, si do hrobu nesmíš vzít. Co předáš? Co předáš? Budem si mít kde hrát? Budem si mít kde hrát? Budem si mít kde hrát? Vždycky budem si mít kde hrát. Budem. Budem. Budem.

Někdy máš jen strach, že se probudíš Všechno, co máš rád, zmizí Někdy máš jen strach, že se netrefíš Jenom pár lidí to ví Měkká tma, můžeš spát Někdy máš jen strach, že nic necítíš Co smysl má, C'est La Vie Měkká tma tě zná Tak jako on jsem i já přivítal podzim, už dobře se spí Jako řeka je klidný, on klidný má výlet, tak se proletí Šel k sobě víc, k sebe víc, v sobě víc, sobě víc, co se ví V sobě sebě poznají, jenom tak zpívají Baby, usínám, noc překrásně líná Pořád se musím usmívat a tak moc mi nejde spát Smím prosit tančit, no tak jen tak si skočit Pořád se musím usmívat a tak moc mi nejde spát Nechat jen tak, jen tak, jen tak Nechat mám Nechat jen tak, jen tak, jen tak Pořád se musím usmívat a tak moc mi nejde spát

Jsi jako Jon Snow, svět hoří jak dům Ty na noční hlídce, tolik chladnejch sousedů Za zdí se klidně spí, lidi se předháněj kdo je víc – lhostejný Ptáš se být či nebýt? Kdo a proč se mění? Jon Snow, svět nevidí v dálce Ze smrti si krátce dělá kamaráda Jon Snow je ve strachu, zdá se To omyl, on má jen srdce divoký Ptáš se být či nebýt? Přece si se nepřišel bát, byl to vymyšlenej drak Láska, která místo slov zůstává Třeba s tebou, s tebou, s tebou ožívá Jsi jako Jon Snow, svítá ti v očích A svět se mění, když měníš se ty Že za to to stálo, dobře víš Už nejsi tu sám, srdce divoký Ptáš se být či nebýt? Kdo a proč se mění? Přece si se nepřišel bát, byl to vymyšlenej drak Láska, která místo slov zůstává Třeba s tebou, s tebou, s tebou ožívá A svět se mění, když měníš, měníš se ty

Když ticho promlouvá Když ticho promlouvá Ztiš se dnes, chci, aby slyšel ses Tahle chvíle nepůjde vrátit Pěna dní se znova orosí, ty zmizíš a já taky Je ok, bejt pomalej, ve světě co sám sebe deptá Vodu máš, na kuráž! Na tobě je na co se ladíš Rádio vlny i život má Kompas ten mají ti, kdo cítí Stejně není kam utéct, když ticho promlouvá Nádech a výdech Ono to přijde, když ticho promlouvá Nádech a výdech Ono to přijde, když ticho promlouvá Ztišil ses, to víc než víra jest Tohle je pro ty, kdo už sobě nelžou Objímáš svůj celej svět, jedině tak jde kráčet ve dvou Je ok, bejt někdy pitomej, každá tma čeká na svý světlo Srdce máš, tak na kuráž! Na tobě je na co se ladíš Rádio vlny i život má Kompas ten mají, ti kdo cítí Pamatuj že na to nejsi sám Stejně není kam utéct, když ticho promlouvá Nádech a výdech Ono to přijde, když ticho promlouvá Nádech a výdech Ono to přijde, když ticho promlouvá

Pomalu, vždyť jsme si přišli jen hrát. A už není kam spěchat, už není kam jít. Pomalu a všeho tak akorát. Vím, že budeš tam když skočím. Vím, že nemusím se bát. A kdyby teď to mělo skončit, v mým srdci není start ani cíl. Jen prostor, co slovy nejde ani trochu přiblížit. A kdyby teď to mělo skončit, v mým srdci není start ani cíl. Jen prostor, co slovy nejde ani trochu přiblížit. Pomalu, tam kde měkká je tma. Vím, že jsi tu, když mlčím. Vím, že nemusím se bát.

Severní vede ke Slunci a bylo jimi stvořené. Dítě nového věku došlo si až sem. Už netlumí své světlo pro nikoho. Vidíš ty velké stromy? Ty zavlažovaly tvé slzy, teď dávají stín celému městu. A tvé děti si potmě budou chodit hrát. Teď už slyšíš? Teď už slyšíš píseň života.

Citlivost je síla, to kdybych zapomínal Dělám si malej note, jdu dál Trpíme jen chvíli, ale žijem život celý Dělám si další note a nabíhám Vždycky jsem to věděl, že je to tak jednoduchý Až když prošel jsem peklem, musel si to zkusit Nedostal jsem žádnej manuál Něco bych měl vrátit, není co ztratit Jsme jako vedení, co má nekonečno voltů A tak každý děkuju, že jsi Nic nám nebrání Všechno je možný To co bylo, bylo, čas na další plán Dělám si malej note, jdu dál Letíme ke Slunci, ale každej po svým Dělám si další note, ukládám Myslel jsem si myslel, jak mám všechno vymyšlený Tuny věci člověk míní a pak je život mění Nedostal jsem žádnej manuál Něco bych měl vrátit, není co ztratit Jsme jako vedení, co má nekonečno voltů A každý děkuju, že jsi Nic nám nebrání Všechno je možný Nic nám nebrání Všechno je možný

Tisíc dnů, tisíc očí, ještě mi aspoň chvíli hraj. Dlouhej den, teď už máme všechen čas. Je to menší, než to vypadá. Před náma zasněžená pláň. Dívat se zvenčí je cesta nazpátek. Máš plán a v něm to svý. To, co neschováš. Nenech si to vzít. Šlapu sám, šlapu v lesích. Se mnou tisíc úsměvů. Krása, kterou sám těžko rozdýchám. Máš plán a v něm to svý. To, co neschováš. Nenech si to vzít. Slyším ticho, v něm tebe, síly co chrání nás. To ticho, v něm sebe, milovat můžem teprve. Slyším ticho, v něm tebe, síly co chrání nás. To ticho, v něm sebe, milovat můžem... Máš plán a v něm to svý. To jediný. Nenech si to vzít. Máš plán.

Vím, že se díváš, když poslední zvon zní I když se skrývám před tím, co já vím Žiju a nic mě nebolí, konečně už vím To jen já sám proti sobě stál A šedých vlasů přibývá, stále někdy pláču po nocích Já vím, že mám se kam vracet Cestu domů znám Vím, že mě čekáš, i když už neběžím I když zpívám, pro koho už vím To jen já sám proti sobě stál A šedých vlasů přibývá, stále někdy pláču po nocích Já vím, že mám se kam vracet Cestu domů znám